O knize: 2020 / Autor zkoumá akademickou hudbu ve světle konceptu metamodernity a ukazuje, jak se návrat afektu mění v příchod nové tonality a melodie, postironie - do radikálního zjednodušení jazyka a hry s banálností a oscilace v jiskřivý krystal nové melancholie a nové euforie. Na základě manifestu metamoderny si autor konstruuje vlastní systém konceptů, do kterého integruje hudbu Valentina Silvestrova a mem „D. Dobro,“ ruská filozofie a veřejné stránky na VKontakte, koncept „konce doby skladatelů“ od Vladimíra Martynova a výroky Slavy KSSS. Publikační úprava je uložena ve formátu a4.pdf.